Fotopříběhy
Příchod Willow Kinga
Willow King k nám přišel z farmy Willow Run, proto také to jméno…Přijel 12.5. brzy ráno. Bylo asi 9:30 a koníci se zrovna nažrali. Jako první zpozoroval dodávku Narcius a ten to hned řekl Juráškovi, který to načeš, řekl celému stádu. Všichni byli moc zvědaví, jen my dvě já a Jennifer jsme věděli, o co jde…věděli jsme, že to bude nový koník. Daly jsme mu jméno Willow King. Poradily jsme se už den předem s Eyelou , jestli jsme vymysleli jméno dobře.
No po pravdě jsme ho vzali z knihy Malý král, která se nám velmi líbila a tímto bych jí chtěla doporučit všem dívkám, které mají rádi koně. Je to velice napínavá a krásná kniha.
Ale zpět na ranch…
Naše hříbata Pony a Tara si hned šeptali, jestli to bude velký kůň nebo ještě hříbě. Hádali se, jestli to bude klisna nebo hřebec nebo…atd. bylo toho hodně a už si to vše nepamatuji. Tara řekla: „ Já si myslím, že to bude hřebec a asi hříbě, protože není vidět“ a potom docela v klidu a hlavně velmi vznešeně vystoupilo krásné anglo-arabské hříbě…Tara jen vzdychla a nemohla z něj spustit oči…a King, to nové hříbě to samé…že by láska na první pohled?? Ale Tara o tom nechce ani slyšet a Ponymu dokonce zakázala, aby o Kingovi a ní vůbec mluvil. Takže z toho plyne, že toto téma nebudu tolik rozmazávat i když si každý stejně myslí, že se mají rádi…ale nejdříve potřebujeme důkaz…
Provizorní sedlovnu jsme zrušili a postavili jsme novou a moc hezkou. Tara byla ustájena v provizorní sedlovně, ale teď má box jen pro sebe. Ale užila si ho jen jednu noc, protože dnes do boxu přibyl i King. Určitě byla moc ráda a hned k večeru začalo pršet, takže koníci rychle spěchali do svých stájí, aby se schovali. King a Tara taky. Zjistili jsme, že mezi nimi něco je, protože Ella je viděla, jak King dává Taře pusu na čelo – HURÁ důkaz! Jsou usvědčeni!Oni to samozřejmě popírali, ale nikdo jim nevěřil a tak se museli přiznat, protože jim nic jiného nezbývalo. Pony je trochu smutný. Tajně měl Taru rád, ale teď už ví, že by to stejně nemělo cenu.
Kouzlená vyjížďka
Jednou jsme byli na dlouhé procházce, no byla to spíš krásná vyjížďka na koních. Jela Žaneta a Jennifer na Cassey a Narciusovi. Byla to jedna úplně z nejhezčích, vlastně nejhezčí vyjížďka… Jeli jsme přes les, louku, pole palouk, kolem jednoho rybníka jménem Boukal. Všechna místa byla zvláštní a možná i kouzelná…jako by za každým stromem a keřem se skrývala víla nebo skřítek. Občas jsme zaslechli zvláštní zvuky, ale zjistili jsme, že to jen jeden pes vyl, ale někdy to bylo opravdu pozoruhodné. V jednom místě jsme se shodli, že by se tam měl natočit nějaký film, kde bude vystupovat nějaká víla… v tuto chvíli bychom se na ten film moc rádi podívali a nejlépe tady…zastavili jsme se i na jedné louce kde jsme si udělali skvělý piknik. Jennifer udělala s sebou tousty a sendviče. Bylo to moc dobré, krásně jsme si to užili …jednou jsme projeli vesnicí se jménem Kovářov. Ocenili jí v roce 2006 nejlepší vesnicí ČR. Byla jsem tam i na hrobě mé prababičky, která zemřela už před dvěma lety.
Potom jsme se vydali zpět domů. Ale když jsme na jedné louce zahlédli nějaká velká modrá křídla mizící za kamenem, koně se nám trochu poplašili a my jsme samozřejmě chtěli zjistit, co to bylo. Co myslíte vy? Nejdříve jsme se báli, ale když jsme zjistili kdo to je, došlo nám, že jsme se báli úplně zbytečně. Byla to Eyela a Brieta- její jednorožec. Chtěli nám říci, jaká místa mají nejraději. “To teprve budete koukat“ nám řekla Eyela. Dovolila nám, abychom si to i vyfotografovali. Samozřejmě, že taková úžasná nabídka se nedá odmítnout…
Byla jsem naprosto unešená, když jsem tu krásu spatřila. Bylo to nejkrásnější místo v mém životě. Jennifer ani nedutala tou nádherou… Ještě dlouho jsme na to vzpomínali, jaká to byla pěkná a magická projížďka…
ZIMA JE MRAZIVÁ
